Ivan Andrusjak

Nemoћnosti jazyka

1.

je tady pшespшнliљ podzimu
jeћ vsakuje se tou шekou
a kdyћ padnou dlanм mezi jejн teplй proudмnн
mщћeme zacнtit na dotyk lehce ztuhlб pнsmena
nebo si nabrat plnou pшehrљli jejнch znмnн

ale mezi prsty
tenkб sukovitб vэspa
tшepetб jakby se tмљila ze svйho bezpeин
иi ze tvйho tenoulinkйho nebe mezi rty

protoћe skuteиnм kaћdэ zvuk jeљtм poшбd pochбzн z nebes
a na nebi taje
zanechб po sobм mihotajнcн vэspu vodovzduљн
rozhoupanou a trvalou mezi prsty

co zщstane po nмm
kromм nejistйho
nevynucenйho
hasnoucнho
mihotбnн
kdo rozsypal po ъboинch ty prбzdnй plechovky
s kdysi tak nadмjnм zakonzervovanэmi zvuky

cнtнљ jak kaћdэ podzim hustnou ohnм
jak hasne jejнch bezdщvodnй vzlykбnн
jenћ visн mezi nebesy
a zobrazuje
stejnojmennб mlиenн
kterб
se niин navzбjem

 

2.

mezi strбnм
nмkdo umнstnil stбdo jmen
a jen tмћko zjistнme
kdo z nich koho chrбnн
zvмш na strбnнch
poшбd jeљtм musн odhбnмt nevмdomй

jazyk jako souzvuk
jazyk jako listн
jazyk jako prostoшekй paиesy
nмkdejљнho neandrtбlce
ustшihnutй a puљtмnй po vмtru
hned se nмkde zachytн
nevadн stejnм narostou novй
a ony pшikryly to prostovlasй hnнzdo
a i kdyћ je tady zvukщ mбlo
a nesluљн se spojovat je bez konce
pшesto vљechno vљak
chrбnн nмkoho

doposud

 

Moje prvnн bбseт napsanб na poинtaиi

pokud poшбd jeљtм chceљ aby pшichбzela abys nмkdy cнtil v koutkбch ъst jakou malinkou jiskrou vщnм mмkkэ ъsmмv na styku mezi slovy mihotajнcнm znamйnkem na slanэch rtech pokud poшбd jeљtм chceљ vidмt odlesk jejнho stнnu mezi prsty strбnek a vэkшiku jejн nesmмlэ zбvoj na dlani pokud se ona jeљtм objevн a schoulн se jak tichй zrnko do tvй zemм ponurй pod slancem jak pod srdcem a dost jemnй vlбhy mezi rty slov a znamйnka dost nesmмlйho jak palouk i zбvoje tobм dokonce prщzraиnйho z noci aby se jak ospalй hlнvy vzbudil sadem umytэm jak prorockэm ve slovм jak pelechu pokud to poшбd jeљtм chceљ zapomeт na vers libre

 

Rty slov
Karpatskй sedmiverљн

2.

na takшka vrozenэch, takшka pшнrodnнch polнch,
kdyћ obracнљ se k vlku, sokolu, chocholu,
kdyћ odшнkбљ ve spбsyplnэch zdмљenнch
pшнmluvu k vмtru, k vншe, k vмиnosti, pшнmluvu, -

tehdy zaинnб mluvenн tichй a pшedivnй,
jeћ takшka promlouvб, takшka zщstane v povмtшн,
a takшka povмra, ze kterй nic se ne stane,
ukryje se mezi slovy ve zcela jinou povмru -

poli dokola, kruhy dokamene, dolkanн,
dovzletu jednokшнdlэm, jeћ rovnмћ jak slova jsou znбmн,
po stopбch toho vlka nebo jinaинho vlka stopami -
jenom ne za nбmi, pшнmluvo, jen ne za nбmi, -
protoћe ti za nбmi, - ti, vнte, oni prostм jdou,
a slunce jim svнtн, jak jim jen cestou slunce svнtн,
a nohy majн bosй, ruce, jejich bosй vytн
jak vlk